Milsko (Milzig)

Právě od Milska (Milzig) se však situace začíná poněkud měnit a postupně zde přibývají zachovalé objekty. V okolí obce se nacházejí zcela ideální podmínky pro obranu. V délce několika kilometrů se zde táhle poměrně výrazný terénní zlom, který se postupně přibližuje k samotné řece, nejblíže se jí nachází právě v Milsku a severně od něj, přičemž dále severním směrem se začíná pozvolna opět vzdalovat. Pevnostní linie se tu od jihu stále drží samého břehu řeky (respektive protipovodňového valu), ale severně využívá této přírodní překážky a v místech, kde se začíná řeka opět vzdalovat, se linie rozděluje. Většina objektů se opět drží řeky a je vestavěna do protipovodňového valu, nebo před něj. Několik bojových pevnůstek a jeden úkryt však dále kopírují tento přírodní val a tvoří zde 2. linii obrany. Právě zde byl postaven jeden z objektů vyzbrojených těžkým kulometem, který byl umístěn ve dvoustřílnové pancéřové polokopuli 3aP7 (č. 656). Samotný objekt byl vyhozen do povětří již po skončení války, samotná kopule byla ukradena na přelomu tisíciletí. Dodnes se tak zde dochovala pouze část, která byla osazena ve stropnici objektu.

Ostatní objekty severně od obce (č. 640 – 650) jsou povětšinou hrozivě zničené a absolutně nečitelné. V samotné obci se zachovaly dva objekty. Jeden se nachází přímo naproti přívozu mezi domy (č. 639). V některých mapách je označen jako bojový objekt pro přímou palbu. Ověřit to však nebude tak lehké. Pevnůstka je maskována jako základy obytného domu. Částečně je obestavěna původní cihlovou stěnou. Část stěn je poválečných a pochází z neúspěšného pokusu si zde postavit skutečný dům. Do objektu vedou dva vchody, které jsou v zalomené chodbě zevnitř chráněny dvěma střílnami. Interiér je zcela zatopen vodou. Rozměry objektu by vycházely na úkryt pro dvě výpadové jednotky, případně je část základů falešná a poté by se jednalo o úkryt pro jednu výpadovou jednotku. Případnou střílnu bojového objektu se nám zvenčí nepodařilo najít (nebo zazděný otvor po ní). Pasivní úkryt (č. 634) se nachází v oploceném areálu přečerpávací stanice a zachoval se ve velmi dobrém stavu.

V roce 2013 se nám zde podařilo navštívit neobvykle dobře zachovalou samostatnou pozorovatelnu, vybavenou pancéřovou deskou pro periskop o síle 10cm. Jedná se o poměrně jednoduchou stavbu z roku 1935. Umístěna byla na hraně výrazné terénní vlny, což umožňovalo daleké pozorování předpolí a linie opevnění, které se nachází přibližně 600 metrů před ní. Pod kontrolou tak byla řeka i jednotlivé bojové objekty v délce přibližně čtyř kilometrů. Do objektu se vstupovalo zalomenou chodbičkou, která byla chráněna pomocí střílny pro ruční zbraň. Vchod byl uzavíratelný pomocí pancéřových dveří 14P7. Dále se vstupovalo do hlavní místnosti, kde se přímo proti vchodu nachází nouzový východ, zde byla umístěna ubikace, k dispozici byl ventilátor a kamínka. Dveřmi vedle vchodových se vstupovalo do malé místnosti, v jejíž pravé stěně se nachází vchodová střílna a kterou se vstupovalo do šachty pod pancéřovou desku. Pozorovateli bylo k dispozici sklopné sedátko, nad podlahou byl umístěn kovový plát s funkcí jakési podlážky. Po stranách desky se nacházely dva výklenky. Objekt je v současnosti zatopen vodou do výšky cca 20 centimetrů. Na zdech je patrné, že zde došlo několikrát k obnově vnitřních maleb včetně pořízení nových nápisů.