Opevnění v okolí obce Kaszuny

Cesta vedoucí k naučné stezce po objektech Heilsbergstellung nedaleko Ornety (odbočující ze silnice č. 513) pokračuje dál ve směru obce Kaszuny. Na některých mapách je značená jako silnice, nicméně pokud se od naší návštěvy v roce 2018 něco nezměnilo, jedná se o lesní cestu na hraně sjízdnosti pro osobní automobily. Hned za mostem přes potok Rama (Ramia) je nutné odbočit doprava a pokračovat lesní cestou jižním směrem. Ta vede přímo okolo bojového objektu v odolnosti B1 z roku 1932 (č. 1 na mapě). Ten je silně poškozen výbuchem, pancéřová deska pro těžký kulomet se zde nedochovala. Zajímavý je především díky dobře zachovalému maskovacímu nátěru.

Kousek pod ním je nutné zabočit prudce vlevo a po 300 metrech zaparkovat u odbočky vpravo (54.1305692N, 20.3142458E). Dále již je nutné pokračovat pěšky. První objekt po pravé straně se sice zachoval v relativně dobrém stavu, ale mezi ním a cestou se nachází bažina. Dojít k němu je možné jedině od objektu č. 1. Polohu dalšího, tentokrát lehkého objektu z roku 1932 (č. 2) prozrazuje slepá odbočka z cesty. Jedná se dobře zachovalý objekt včetně maskovacího nátěru v odolnosti D. Pancéřová deska ve střílně těžkého kulometu však byla stejně jako v ostatních objektech tohoto typu vytržena. Interiér je tvarován z vlnitého plechu. Na boku střelecké místnosti se nachází výklenek se střílnou pro ruční zbraň, kterou bylo možné bočně postřelovat prostor před střílnou hlavní výzbroje.

U další opět slepé odbočky z cesty vpravo se nachází velmi dobře zachovalý pasivní úkryt z roku 1932 v odolnosti D (č. 3). Na konci cesty se před bažinou po levé straně nachází střední objekt pro těžký kulomet z roku 1932 s pancéřovou deskou v odolnosti B1 (č. 4). Boční vchod je chráněn pomocí betonové zídky před nepřátelskou palbou. Interiér se zachoval v dobrém stavu, vlnitý plech pouze nese stopy po výbuchu granátu. Odtud je nutné se opět vrátit zpět kolem úkrytu na cestu a pokračovat dál východním směrem. Po pravé straně se v mírném svahu nacházejí blízko sebe dva velmi dobře zachovalé bojové objekty.

Prvním z nich je střední objekt pro těžký kulomet v odolnosti B1 z roku 1932 se 4 cm silnou pancéřovou deskou. Opět zde nechybí ochranné křídlo kryjící boční vchod. Nejzajímavější je nicméně velmi dobře zachovalý maskovací nátěr. To samé platí také u sousedního lehkého bojového objektu z roku 1932 v odolnosti D. Jedinou vadou je demontovaná pancéřová deska ze střílny hlavní zbraně, která byla umístěná na betonovém podstavci. Za vchodem se nachází v podlaze jímka, která sloužila ke skladování munice a výbavy. Po stranách střelecké místnosti se nacházejí lavice. U vchodové zdi byl prostor pro polní kamínka a přípojku telefonu.

Celý prostor před popisovanou linií opevnění tvoří bažina. Na satelitním snímku níže jí je možné rozlišit podle světlejší barvy korun stromů. Odtud je nutné se vrátit zpět k autu (případně je možné ještě před tím navštívit ještě jeden kulometný objekt, který se nachází severovýchodním směrem). Extrémně podmáčená půda kompliku také průzkum dalších objektů v okolí. V týlu se nacházejí dva objekty pro dělostřelecké pozorování (Unterstand für Artilleriebeobachter). První je přímo u cesty, která pokračuje do obce Kaszuny (č. 7). Až po strop je však zalitý vodou. Druhý se nachází vpravo od lesní cesty Kaszuny - Poborowo. Přes zatopený les se nám však nepodařilo k němu najít cestu.

Poměrně dobře zachovalá linie opevnění pokračuje dál východním směrem dalšími dvanácti objekty, z nichž některé se zachovaly v poměrně dobrém stavu.